Svaz lékárníků Evropské unie (PGEU) provádí mezi svými členy každoročně průzkum, aby z pohledu veřejných lékárníků zmapoval dopad nedostatku léků v Evropě. Výsledky tohoto průzkumu v roce 2019 zahrnují odpovědi 24 evropských zemí.
Průzkum ukázal, že ve všech zemích, které odpověděly, byly v posledních 12 měsících zaznamenány výpadky léků ve veřejných lékárnách, přičemž výpadky se týkají všech skupin léčiv. Velká většina respondentů (87 %) pak ještě uvedla, že se situace v tomto ohledu v porovnání s rokem 2018 zhoršila.
Ve většině zemí (67 %), bylo v době dokončení průzkumu na seznamu nedostatkových léčiv uvedeno více než 200 přípravků.
Z vyjádření všech zemí vyplývá, že se domnívají, že nedostatek léků způsobuje pacientům potíže a nepohodlí. Přerušení léčby (75 % zemí), zvýšená spoluúčast v důsledku dražších/nehrazených alternativ (58 %) a suboptimální léčba/nižší účinnost (42 %) jsou také vnímány jako negativní důsledky nedostatku léků pro pacienty.
Má se za to, že nedostatek léčivých přípravků ve většině zemí ovlivňuje segment veřejných lékáren snížením důvěry pacientů (92 % zemí), finanční ztrátou způsobenou časem investovaným do zmírnění nedostatku (82 %) a snížením spokojenosti zaměstnanců (79 %).
Z hlediska právního řešení, které v případě výpadku léků mohou lékárníci nabídnout, existují mezi evropskými zeměmi značné rozdíly. Nicméně generická substituce (79 % zemí), získání stejného léku z alternativních povolených zdrojů, jako jsou kupříkladu jiné lékárny (63 %), a dovoz léčivého přípravku ze země, kde je k dispozici (46 %), jsou řešení, která mohou být poskytnuta ve většině evropských zemí.
Průzkum také ukázal, že čas, který musí pracovníci lékáren trávit řešením výpadku léků, se v průměru zvýšil z 5,6 hodiny týdně v roce 2018 na 6,6 hodiny týdně v roce loňském.
Pětadvacet procent zemí, které v rámci průzkumu odpovídaly, uvedlo, že stále neexistuje žádný systém hlášení výpadků, který by lékárníci mohli ve své zemi používat, přestože často zažívají nebo předvídají potíže s dodávkami dříve, než si průmysl nebo distributoři uvědomí, že problém existuje nebo bude existovat.
Lékárníci z veřejných lékáren ve většině zemí dostávají potřebné informace o výpadku léčiv od distributorů (71 %), lékových agentur (67 %) a lékárnických organizací (42 %).
