Z propočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy vyplývá, že ve zdravotnictví bude v roce 2030 chybět 82 až 114 miliard korun, náklady na zdravotní péči se v tomto roce mohou vyšplhat na 528 až 600 miliard korun. V letošním roce jde na zdravotní péči 311 miliard korun, příjmy veřejného zdravotního pojištění jsou 331 miliard. Zaznělo to v debatě pořádané Hospodářskou komorou ČR.

„Největší problém českého zdravotnictví je špatná organizace péče, tam nám unikají prostředky,“ řekl v diskusi ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Dalšími problematickými oblastmi jsou podle něj nevyváženost tzv. akutních a následných lůžek, nedostatek personálu, zejména zdravotních sester, stárnutí populace praktických lékařů a naddimenzovaná síť ambulantních specialistů zejména v centrech.

Do propočtů odborníci vedle demografického vývoje promítli očekávaný vývoj inflace, růst platů a mezd, vývoj nemocnosti u jednotlivých chorob, vykázanou lékařskou péči, ošetřovací dny a očekávané náklady na moderní léky a technologie. Počítá se také s pokračujícím poklesem hospitalizací na akutních lůžkách, ale i s nárůstem požadavků na lůžka následné péče. Náklady by naopak mohla snížit reforma primární péče praktických lékařů a pokles cen nových léků po skončení patentů.

Růst nákladů na zdravotnictví v posledních letech podle odborníků táhne zejména zvyšování platů. Podle ministra rostly platy letos v prvním pololetní meziročně o 11 procent. Dalším důvodem bude stárnutí populace, které ale bude často znamenat více let prožitých v nemoci.

Porostou také náklady na nové moderní léky a technologie. Například léky předepisované specializovanými centry pro léčbu závažných nemocí stály podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška v roce 2009 asi sedm miliard korun, loni už 17 miliard korun. V roce 2030 se podle různých modelů mohou vyšplhat k téměř 26 miliardám až 36,5 miliardy. Na genové terapie a technologie by se mohlo vydat dalších 16 až 37 miliard korun.