Na sobotu 21. září připadá mezinárodní den Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence. Pacientů s touto nemocí v ČR neustále přibývá, léčí se však jen zlomek nemocných a diagnostikování navíc často přichází pozdě, ačkoliv včasná diagnostika pomáhá zmírnit následky choroby. Do budoucna má s jedním z nejzávažnějších zdravotních a sociálních problémů pomoci Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc (NAPAN). S včasnou diagnostikou pomáhají i lékárníci.
Do přípravy NAPAN je zapojeno jedenáct odborných společností či organizací zabývajících se tématem demence. „Do budoucna se chceme více zaměřit na ambulantní a komunitní péči, která je efektivnější, méně nákladná a přitom humánnější, protože umožnuje člověku žijícímu s demencí setrvat v domácím prostředí. V tomto ohledu připravujeme například pilotní projekty terénních týmů. Takové změny jsou v linii již nastartované reformy péče o duševní zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Nemocných přibývá
Podle nejčerstvějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) žije v Česku asi 102 tisíc lidí s demencí, z nichž 62 tisíc lidí má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu nemoc. Na 100 000 obyvatel tak připadá 582 osob s tímto onemocněním, což je 0,6 % populace.
Mezi lety 2015 a 2017 se přitom výskyt onemocnění v ČR zvýšil o 7 % a kvalifikované odhady uvádějí, že v roce 2030 bude v ČR až 90 tisíc nemocných. Ministerstvo zdravotnictví spolu s Národním ústavem duševního zdraví připravuje aktualizaci NAPAN, který slibuje výrazný posun v péči o osoby žijící s tímto onemocněním. Česko se tím aktivně připojuje k výzvě Světové zdravotnické organizace (WHO) a hlásí se mezi země, které vnímají problematiku demence jako prioritu veřejného zdraví. „Demence a Alzheimerova nemoc jsou globálním problémem veřejného zdraví. V současné době se lidé dožívají vyššího věku než kdykoli dříve a zátěž chronických onemocnění, jako jsou tato dvě, narůstá,“ potvrzuje závažnost situace ředitel české kanceláře WHO Srdan Matić.
„Skutečný počet lidí žijících s demencí je bohužel výrazně vyšší, než uvádí dostupná data o počtu léčených. Důvodem je poddiagnostikovanost, o které jsme se donedávna domnívali, že může dosahovat až těžko uvěřitelných 75 procent. Nedávná analýza ÚZIS ukazuje, že zhruba 70 procent lidí se sice nakonec diagnózy dočká, pravděpodobně však až v pokročilé fázi nemoci, kdy je těžké člověku dostupnou léčbou pomoci její průběh zpomalit a zachovat jeho soběstačnost,“ říká koordinátorka přípravy NAPAN z Ministerstva zdravotnictví a zároveň výzkumnice Národního ústavu duševního zdraví Hana Marie Broulíková.
Klíčová je včasná diagnóza
Podle doc. MUDr. Aleše Bartoše, Ph.D., vedoucího lékaře z Centra pro výzkum, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci, je nejdůležitějším bodem v léčbě včasné zachycení onemocnění: „Je třeba si uvědomit, že tato zákeřná nemoc se může týkat každého z nás ať přímo, či nepřímo přes příbuzné nebo přátele. Včasné odhalení nemoci je přitom velice důležité pro další vývoj pacienta. Čím dříve o ní víme, tím lépe dokážeme zpomalit rozvoj nemoci.“
Klíčovým úkolem národního akčního plánu je právě zajištění včasné diagnózy a postdiagnostické podpory pro osoby žijící s demencí. Cílem je pomoci prodloužit dobu jejich soběstačnosti a zajistit služby, díky kterým budou moci setrvat ve svém domově co nejdelší dobu.
„Část plánovaných opatření míří k podpoře neformálních pečujících, kteří jsou nepostradatelnou součástí péče. V současné době jim však často k vykonávání této role chybí informace a mnohdy také součinnost profesionálních pečujících, jimž by měli být partnery v péči,“ vysvětluje garantka pracovní skupiny zaměřené na tvorbu doporučených postupů a sítě služeb profesorka Hana Matějovská-Kubešová z brněnského Institutu sociálně zdravotních strategií.
Plán se zaměřuje také na dotvoření systému služeb. Mezi novinky patří posílení role praktického lékaře, který může od roku 2020 u pacientů provádět vyšetření kognitivních funkcí. „Přibudou také multidisciplinární terénní týmy, poradenská pracoviště a centra pro nemocné s komplikovaným průběhem. Posílena bude právní ochrana nemocných a v plánu jsou četné aktivity na zvyšování povědomí o nemoci u široké veřejnosti tak, aby se stala vnímavější vůči potřebám lidí žijících s demencí i prvním příznakům nemoci,“ dodává Hana Matějovská-Kubešová.
Nechat se otestovat lze i v lékárně
Na včasnou diagnostiku Alzheimerovy nemoci se rozhodli zaměřit také v lékárnách Benu, kde certifikovaní lékárníci poskytují pacientům odborné konzultace a screening Alzheimerovy nemoci. Testování poruch paměti s vyškolenými lékárníky probíhá ve více než třech desítkách lékáren Benu po celé ČR. Nově se v těchto dnech otvírá Alzheimer konzultační centrum pro testování poruch paměti v Benu lékárně na pražském Smíchově ve Štefánikově ulici.
„Pro potřeby testování a konzultací otvíráme v Benu lékárně v Praze na Andělu nové Alzheimer konzultační centrum pro testování poruch paměti pro osoby starší 55 let. Speciálně vyškolený lékárník s pacientem projde sérii testů krátkodobé paměti a podle výsledků mu následně doporučí další postup,“ říká PharmDr. Michala Belasová, vedoucí odborných projektů lékáren Benu s tím, že konkrétní diagnózu může potvrdit až lékař.
Termín na testování si lze v novém konzultačním centru sjednat telefonicky, on-line nebo osobně. „Testování na Alzheimerovu nemoc trvá maximálně 15 minut a není nijak náročné ani invazivní, proto se není čeho obávat. Vše probíhá v soukromí, mimo ruch lékárny, ve speciální oddělené místnosti. Certifikovaný lékárník s pacientem postupně projde tři části testu paměti, poté interpretuje jejich výsledky a sepíše zprávu pro lékaře. Testování je rychlé, výsledky se dozvíte ihned po jeho absolvování a je pro členy zákaznického programu Benu Plus zdarma,“ říká Michala Belasová a dodává, že speciálně vyškolený lékárník provede pacienta či rodinné příslušníky i možnostmi následné péče.
