Nevhodné pracovní prostředí se výrazně odráží na zdraví a motivaci pracujících v kancelářích. Jak potvrzují statistiky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), jen v loňském roce stály nemoci pohybové soustavy za více než třemi sty tisíci případy dočasné pracovní neschopnosti. Podle odborníků jsou ovšem v řadě českých firem investice do zdraví zaměstnanců stále na nízké úrovni.

Začíná to příliš nízkou židlí, pokračuje nevhodným stolem a končí třeba nedostatkem čerstvého vzduchu „Příjemné pracovní prostředí se skládá z mnoha aspektů. Je třeba vhodně nastavit vlastní pracoviště na míru konkrétního pracovníka, řešit akustiku, přísun okysličeného vzduchu a akustické, případně i bionické podlahy. To vše dává dohromady vyvážený ergonomický celek,“ vyjmenovává architektka Šárka Daňková z ERGO Working Space, která firmám radí s koncepcí a realizací příjemného pracovního prostředí.

Jednou z nejtypičtějších zátěží, které čelí lidský organismus v kanceláři, je pohled do obrazovky počítače v kombinaci s nevhodným osvětlením prostoru. To potvrzuje i společnost Modus, která zajišťuje výpočty osvětlení v kancelářských komplexech po celém světě. „Pro ideální pracovní prostředí je zásadní zvolit správnou úroveň osvětlenosti. Příliš světla může způsobovat u zaměstnanců napětí a bolest hlavy. Naopak přítmí zase škodí očím a způsobuje permanentní únavu,“ upozorňuje obchodní manažer Jan Kavka ze společnosti Modus. Přitom technologie pokročily již tak daleko, že moderní kanceláře mohou například využívat senzory, které zaměstnancům automaticky během dne nejen upravují proudění čerstvého vzduchu, ale i třeba i barvu světla. „Ráno mohou svítidla zářit teplejším tónem, odpoledne by barva měla být neutrální bílá a k večeru se zase vracet to teplého tónu,“ doplňuje Jan Kavka.

Podle Šárky Daňkové jsou v Česku zatím investice do zdraví zaměstnanců obecně na nízké úrovni, nebo jsou to jen dílčí kroky bez vytvoření koncepce. „Přitom se to z dlouhodobějšího hlediska jednoznačně vyplatí. Odrazí se to v nižší nemocnosti zaměstnanců, jejich spokojenosti a tím i minimální fluktuaci. Výsledkem je prokazatelně vyšší produktivita práce a nízké náklady na recruitment,“ upozorňuje Daňková.

Statistiky ČSSZ ukazují, že právě onemocnění pohybového aparátu jsou v posledních letech druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti po respiračních chorobách. Jen v loňském roce instituce evidovala přes 323 000 ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocemi pohybové soustavy. Přitom ztráty způsobené zaměstnavatelům několikanásobně překračují investici do zdravého pracoviště.