Počátkem dubna navštívil Českou republiku přední odborník v oblasti výzkumu omega-3 mastných kyselin profesor William S. Harris ze Sanford School of Medicine, University of South Dakota. Představil zde krevní test omega-3 index.
Profesor Harris má za sebou 39 let praxe ve výzkumu a od roku 1980 je autorem a spoluautorem více než 350 vědeckých publikací primárně zaměřených na roli omega-3 mastných kyselin při kardiovaskulárních chorobách. Je také spoluobjevitelem krevního testu omega-3 index, což je nová metoda měření úrovně omega-3 kyselin v lidském těle. Uvedený index je považován za ukazatele rizika kardiovaskulárních chorob.
O tom, že bychom měli mít dostatečný přísun omega-3 kyselin, mluví lékaři už nějaký ten pátek. Co je ovšem dostatečná míra omega-3 nenasycených mastných kyselin? Odborníci o tom už nemusí spekulovat, protože to lze z kapky krve změřit. Index, podle něhož lze příjem omega-3 kyselin hodnotit, pomohl stanovit profesor William S. Harris. Ze studií zároveň vyplynulo, že omega-3 index slouží jako ukazatel rizika kardiovaskulárních chorob. Podobně jako dosud často zmiňovaný cholesterol.
Na nedostatečný příjem omega-3 poukazují vědecké výzkumy často. Jako ideální zdroj proto odborníci doporučují konzumaci rybího oleje z tučných mořských ryb. Těch ale konzumují Češi velmi málo. Zřejmě i proto figurují vysoko v žebříčku zemí s častým výskytem kardiovaskulárních chorob.
„Omega-3 index splňuje řadu požadavků z hlediska rizikových faktorů, včetně konzistentních epidemiologických důkazů i věrohodného mechanismu účinku. Nejdůležitější jsou však důkazy, podle nichž lze zvyšováním hladiny omega-3 kyselin snížit rizika srdečních příhod. Jinými slovy, mohlo by to být stejně důležité, ne-li důležitější než hladina cholesterolu,“ tvrdí profesor William S. Harris.
Indexový test je jednoduše měřítkem množství EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová) v krvi. Omega-3 index test je udáván v procentech. Hodnota omega-3 indexu přesahující 8 % je nejnižší riziková zóna. Většina spotřebitelů se však pohybuje kolem 6 % nebo méně. Kupříkladu v USA nepřesáhne u většiny lidí hodnota 4 %, tudíž jsou vystaveni nejvyššímu riziku. Být v zóně s nízkou hodnotou znamená až o 90 % vyšší riziko náhlé srdeční smrti.
Test omega-3 index je prozatím dostupný v USA, v České republice se s jeho distribucí počítá do budoucna.
Konzumace ryb je u nás stále velmi nízká
Bohatým zdrojem EPA a DHA kyselin je rybí olej z mořských ryb žijících v chladných vodách. Ryby totiž přeměňují kyselinu alfa-linolenovou (jejímž zdrojem je fytoplankton) na EPA a DHA. Pro lidský organismus jsou tyto dvě mastné kyseliny naprosto nezbytné, jejich nedostatek vede k degeneraci těla v mnoha směrech.
„Omega-3 mastné kyseliny z mořských ryb EPA a DHA působí protizánětlivě a snižují riziko srdečně-cévních onemocnění, například snižují rizika srdečních arytmií, vyššího krevního tlaku nebo trombotických komplikací, a druhým působením je vliv na mozek a jeho fungování zejména u dětí a seniorů. Zde tyto tuky velmi výrazně zlepšují takzvané kognitivní schopnosti. Bohužel konzumace v České republice je na úrovni asi jedné pětiny průměru v Evropě a velmi zaostává i za výživovými doporučeními přímo pro českou populaci. Proto bychom měli nejen konzumaci tučných mořských ryb zvýšit, ale toto navýšení příjmu omega-3 mastných kyselin z mořských ryb podpořit i pravidelnou konzumací přímo rybího oleje, zejména ve výše zmíněných skupinách obyvatelstva, které z příjmu těchto mastných kyselin mají nejvyšší profit,“ dodává výzkumný pracovník Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a odborník na výživu RNDr. Pavel Suchánek.
Jak neslavně jsme na tom s konzumací ryb, odhalila mimo jiné i studie Lifestyle společnosti TNS Aisa z roku 2016. Podle ní pouze 15 % Čechů se snaží pravidelně jíst ryby a ryba je nejoblíbenějším jídlem pouze pro 2 % lidí. Navíc tradiční kapr se u mladší generace začíná vytrácet ze štědrovečerního menu. Jak studie odhalila, kapra jí při štědrodenní večeři 70 % lidí ve věku 40 až 65 let, ale pouze 45 % lidí ve věku 20 až 30 let.
Že na tom nemůžeme být s příjmem omega-3 kyselin dobře, dokládá i doporučení, kolik porcí ryby bychom měli denně sníst, abychom uvedených kyselin získali dostatek. Například kapra bychom měli denně zkonzumovat 2,5 porce (1 porce = cca 85 g hotové ryby), pstruha 2,4 porce stejně jako například lososa divokého.
Odborníci proto doporučují nejen zvýšit konzumaci ryb, ale také ji doplnit konzumací rybího oleje. Například Norsko doporučuje užívat olej z tresčích jater již od 4. týdne života. U nás je nyní na výběr několik variant rybího oleje Möller’s z tresčích jater jak přímo pro děti, tak pro dospělé a seniory.
