Údaje z poradny Znám své léky, kterou od srpna 2014 provozuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), naznačují, že lékové interakce nejsou žádnou vzácností. Naopak jich přibývá. Proto odborníci toužebně vyhlížejí zprovoznění lékového záznamu pacienta, který v boji proti nežádoucím interakcím pomůže.
Za dobu svého fungování – do února 2019 – přijali v on-line poradně Znám své léky celkem 49 536 dotazů. Uvedl to Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel AIFP na tiskové konferenci 22. března v Praze. Ze statistických údajů poradny je patrné, že lékových interakcí rok od roku přibývá. „V roce 2018 dosáhl podíl dotazů s alespoň jednou potenciální lékovou interakcí skoro 41 procent. Když jsme dotazy sčítali na jaře 2017, vycházelo to na 35,5 procenta, ale do konce roku podíl vystoupal na 37 procent,“ řekl Jakub Dvořáček. Řada odhalených možných interakcí není závažná a vyžaduje nanejvýš poradu s lékařem. „Jsou však i takové, které představují přímé ohrožení zdraví a života. Takových jsme u tazatelů loni odhalili 65. V medikaci 22 tazatelů se vyskytovalo dokonce víc než deset potenciálních lékových interakcí najednou. Rekordní počet byl 18 interakcí u jediného uživatele,“ popisuje odborný garant poradny Mgr. Petr Průša. Vedle interakcí v poradně odhalují i duplicity, alespoň jedna se objevila u 7,4 % zaslaných dotazů.
Podle MUDr. Jiřího Slívy, Ph.D., farmakologa z 3. lékařské fakulty UK, spočívá problém s nežádoucími interakcemi a duplicitami mimo jiné v tom, že si lidé opatřují více volně prodejných léků či doplňků stravy. „Chtějí pro své zdraví udělat maximum, neváhají do něj investovat. U léků bez receptu nebo u doplňků stravy málokdo čeká riziko. Přemírou užívaných přípravků si však můžeme snadno uškodit,“ popsal farmakolog Slíva.
Riziko podle jeho slov zvyšuje také nedodržování režimu léčby. „Někteří pacienti příliš nedbají na stanovené dávkování. Berou si léky, jak uznají za vhodné. Například vysadí jednu nebo více dávek, a aby to vyrovnali, vezmou si potom větší množství léku najednou. To všechno zvyšuje riziko nežádoucích účinků včetně interakcí,“upozornilJiří Slíva. Problémem může být také kombinace určitých léčiv a potravin. „Klasickým příkladem je kombinace warfarinu proti srážení krve a potravin s vysokým obsahem vitaminu K,“ uvedl.
Jde o zdraví i peníze
Lékové chyby znamenají podle odborníků velkou zdravotní a finanční zátěž. Například ve Velké Británii dochází k 22 500 úmrtím za rok s podezřením na vliv lékové chyby. Přes 700 úmrtí je pak s ní v jasné souvislosti. AIFP před dvěma lety extrapolací dat z britské studie spočítala, že v České republice mohou lékové interakce zabít přes 200 lidí ročně a způsobit škody za téměř 850 milionů korun.
Proto je tolik očekáváno spuštění další funkcionality elektronického receptu v podobě lékového záznamu. „Už abychom lékový záznam měli! Lékař stále nemá šanci dovědět se o léku předepsaném jiným lékařem, pokud mu o něm pacient sám neřekne. Nežádoucí interakce pak nemůže pohlídat,“ komentoval situaci MUDr. Slíva.
Podoba lékového záznamu se aktuálně projednává ve sněmovním zdravotním výboru. Zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR mají představu, že by do záznamu mohli nahlížet zdravotníci s prokazatelným vztahem k danému pacientovi (ne tedy kterýkoli lékař v zemi), a že by fungoval v takzvaném opt-out režimu. Díky němu by každý v případě pochybností o bezpečnosti svých dat mohl vyjádřit nesouhlas s nahlížením do svého záznamu a tím jej znepřístupnit.
„Opt-out je ideální, neboť díky němu bude zapojena většina populace a systém začne přinášet reálné výsledky. Zároveň ale ponechá možnost volby těm, kdo si nahlížení do záznamu z nějakého důvodu nepřejí,“objasnil Jakub Dvořáček. Naproti tomu opt-in, tedy nutnost výslovného souhlasu k nahlížení do záznamu, který má ve sněmovně také své zastánce, by podle Dvořáčka vedl k zapojení mizivé části populace, a tudíž minimalizoval jakékoli přínosy.
