Na pátek 15. března připadá letos Světový den spánku, který již podvanácté vyhlašuje Světová spánková společnost (World Sleep Society) a jehož letošním mottem je „Zdravý spánek je zárukou zdravého stárnutí“.
Při příležitosti Světového dne spánku odborníci připomínají, že množství a kvalita spánku v dospělosti ovlivňuje kvalitu života ve stáří. A nejen to. Spánek je jedním z pilířů lidského zdraví. Dobrý spánek je důležitou podmínkou dobré kvality života. Naopak špatné spaní může mít nepříznivé zdravotní důsledky a kvalitu života zhoršit. Jak upozorňuje prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha, nedostatek spánku vede například k oslabení imunity, k nádorovému bujení, vzniku obezity apod.
Potřebné množství spánku se liší podle věku. Děti potřebují spát více, například v batolecím věku až 14 hodin, ve věku předškolním 10 až 13 hodin, aby byly v bdělém stavu schopné se učit a hrát si. „Spánek a správné vylučování spánkového hormonu melatoninu má podstatný význam pro vývoj dětského mozku. Podílí se na rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, ale i pohybových dovedností a tělesném růstu,“ objasňuje profesorka Nevšímalová.
Neméně významný je spánek pro dospívající a dospělé jedince. „Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity a metabolického syndromu,“ potvrzuje Soňa Nevšímalová. „Dostatečný spánek je prevencí zvýšeného krevního tlaku, infarktů, cévních mozkových příhod, cukrovky a je ochranou i proti růstu nádorů,“ dodává. Ve spánku dochází k odplavování toxických látek z mozku, takže kvalitní spánek také přispívá k prevenci degenerativních onemocnění, jako je kupříkladu Alzheimerova choroba. Spánek také pomáhá mozkovým spojením zůstat v kondici a pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil, a potřebuje si zapamatovat nové věci.
Moderní technologie = zabiják spánku
Jak odborníci varují, málokdo z populace má spánku dostatek. Zejména u mladistvých za tím mnohdy stojí nadměrné používání moderních technologií, jako jsou mobilní telefony, počítače a podobně, a to hlavně ve večerních hodinách. Modré světlo, které obrazovky těchto zařízení vydávají, totiž blokuje sekreci melatoninu, hormonu nazývaného dirigent našeho času. Produkci tohoto hormonu, který vzniká v epifýze a uvolňuje se během tmavé části 24hodinového cyklu, řídí hypotalamus. „Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc, a tedy vhodná doba na spánek,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd UK v Praze a dodává, že melatonin má také ještě významnou roli v tom, že pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus generovaný v různých tkáních těla, aby 24hodinový rytmus byl v celém těle stejný a synchronní.
Zatímco světlo, které na člověka působí během dne, zlepšuje bdělost, expozice světlu v nevhodnou dobu – tedy například večer a v noci – zhoršuje noční spánek, oddaluje usnutí a potlačuje sekreci melatoninu. Proto se stává, že u lidí, kteří večer vysedávají u počítače či u obrazovky jiného přístroje, a jsou vystaveni působení modrého světla, je zpožděná fáze spánku až o dvě hodiny.
S přibývajícím věkem se tvorba melatoninu zpomaluje, což je jeden z důvodů, proč mívají starší lidé tak často potíže se spánkem. Tělu je pak možné hormon dodávat uměle. „Exogenní melatonin, podávaný perorálně, má slabý hypnotický účinek ale silný účinek na nastavení 24hodinového rytmu. Pomáhá například při léčbě změny rytmu po přeletu více časových pásem, léčbě nesprávného načasování doby spánku a léčbě nesprávného trvání cirkadiánní periody u některých nevidomých,“ popisuje profesor Šonka.
V mnoha zemích světa je proto melatonin dostupný ve formě doplňku stravy. Platí to i v rámci EU, tuzemská legislativa to zatím neumožňuje a melatonin je u nás klasifikován jako léčivý přípravek.
