Biosimilars umožňují přístup většího počtu pacientů k nákladné léčbě. Díky snížení nákladů na terapii je možné léčit více pacientů, a přístup k péči se tak stává rychlejší a léčba je dostupnější. Nezanedbatelnou roli hrají biosimilars i v rozšiřování hrazených indikací.
Jak na tom jsme s využitím biosimilars v České republice? V roce 2016 jsme byli podle OECD v penetraci biosimilárních přípravků na pátém místě. Pokud by podle statistik SÚKL od roku 2008 do 2018 neprobíhaly v souvislosti s biosimilars hloubkové revize, byly by náklady na léčivé přípravky vyšší o 1,5 miliardy korun.
„V oblasti biosimilars dochází v České republice k výraznému nárůstu počtu léčených pacientů, aniž by se zvyšovala zátěž systému veřejného zdravotního pojištění. Například v podpůrné léčbě v onkologii se díky tomu stala biologická léčba vesměs rutinní záležitostí a v oblasti léčby revmatoidní artritidy byla výrazně rozšířená dostupnost biologické léčby právě díky biosimilars,“ říká Mgr. Martin Mátl, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem.
Při využití biosimilars je pro úspěch léčby zásadní kvalita komunikace lékařů a sester s pacientem. Ukazuje se totiž, že při nevhodné prezentaci léčivého přípravku může dojít k nocebo efektu, tedy opaku placeba. Správnou, vhodnou a pozitivní komunikací lze nocebo efektu zabránit. Nocebo efekt zhoršuje setrvání v léčbě, pacient přichází o medikaci, zvyšují se tím náklady na jeho léčbu, a nakonec se i ztrácí důvěra mezi pacientem a lékařem. Lékař i sestra by měli mít kromě dobré znalosti problematiky léků také základní komunikační schopnosti.
„Velmi důležitým faktorem je vyhradit si na pacienta dostatek času, aby bylo možné podat přesné, srozumitelné, ale krátké informace. Informované souhlasy na více stránek, co všechno se vám stane a končící tím, že v případě úmrtí slibujeme rodině, že dostane úmrtní zprávu, nemusí působit úplně pozitivně,“ říká profesor MUDr. Karel Pavelka, DrSc., ředitel Revmatologického ústavu v Praze.