Tisícovky tuzemských pacientů, nejvíce diabetici a lidé s vysokým tlakem, riskují svůj život, protože nedodržují předepsanou léčbu. Potvrdil to i letošní průzkum společnosti Ipsos, který iniciovala společnost Teva Pharmaceuticals, provedený mezi 1000 Čechy a Slováky s cukrovkou II. typu a těmi, kdo trpí vysokým tlakem nebo vysokým cholesterolem.

Výsledky průzkumu bohužel potvrdily to, co znají ze svých ordinací lékaři. „Léky, které pacient nebere, nefungují, a adherence k léčbě je zásadním předpokladem úspěchu jakékoli terapie,“ říká předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA. Největšími „hříšníky“, co se dodržování léčby týká, jsou podle odborníků lidé s vysokým tlakem – hypertonici, s vysokým cholesterolem a diabetici II. typu. „Nemoc je přímo nebolí ani nijak neomezuje. Špatná adherence jim vše ´spočítá´ až později. V mé ordinace nedodržuje léčbu 20 až 30 procent pacientů, kteří mají vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovku,“ uvádí praktický lékař MUDr. Igor Karen ze Společnosti všeobecného lékařství.

V uvedeném průzkumu se k nedodržování předepsané léčby přiznávají samotní pacienti. „Více než polovina diabetiků a hypertoniků připouští, že své léky neužívají přesně. Jako nejčastější důvod uvádějí, že zapomněli nebo měli dojem, že léky v daný moment nepotřebují,“ říká profesor Svačina. „Takzvaná non-adherence, tedy nespolupráce, se pak projevuje mimo jiné častými pobyty v nemocnicích a zdravotní systém to stojí miliardy korun navíc.“

Respondenti z řad pacientů s hypertenzí, diabetem 2. typu a těch, kteří trpí nadváhou či obezitou, v rámci průzkumu například odpovídali i na otázku týkající se užívání předepsaných léků v posledním měsíci. Ukázalo se, že léky dle doporučení lékařů přesně užívalo jen 55 % pacientů, pouze výjimečně léky neužilo 26 % nemocných, 13 % pak občas léky neužilo a 6 % pacientů neužívalo léky dle doporučení často.

Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., ovlivňuje ochotu a schopnost pacienta dodržovat léčbu mnoho věcí. „Například zda nemoc pacienta akutně trápí, jak trvá dlouho, kolik léků denně užívá, zda má nežádoucí účinky po braní svých léků, zda chápe, co mu lékař říká, jestli se s nemocí smířil nebo také doplatky léků,“ vysvětluje M. Vrablík. „Odborné studie ukázaly, že i lidé, kteří prodělali infarkt, stejně do dvou let přestali v 50 procentech brát léky tak, jak by měli. U těchto pacientů je pak riziko opětovné příhody o 50 až 80 procent vyšší.“

Podle profesora Vrablíka mívají s dodržováním léčby často problém mladí lidé, kteří nemoc odmítají. „U mladšího pacienta je až 2,5krát vyšší riziko, že přestane užívat léčbu, ve srovnání s pacienty po padesátce,“ dodává. Z průzkumu v lékárnách dr. Max mezi 14 000 návštěvníky – pacienty s vysokým tlakem, kteří se léčí – zase vyplynulo, že největší potíže s dodržováním léčebného režimu mají hypertonici-kuřáci, kteří si nepravidelně kontrolují krevní tlak a mají po lécích nežádoucí účinky. „Lékař by se na takové skupiny pacientů měl zaměřit, vše jim pořádně vysvětlit, zdůraznit důležitost dodržování režimu a pravidelných kontrol,“ dodává Š. Svačina.

Důležitá je také spolupráce lékárníků

To, že pacient nebere léky, jak má, odhalí podle předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti Mgr. Michala Hojného každý šikovný lékárník dobře zvolenými dotazy. „Doba je uspěchaná a pacient nechce lékaře ´otravovat´, občas nenajde odvahu se na vše pořádně vyptat. Někdy lékaři – autoritě – nepřizná, že mu lék nedělá dobře. Poctivě si jej vyzvedne v lékárně a pak jej hodí do koše,“ říká M. Hojný s tím, že právě zde může pomoci lékárník. „Léčba pacienta předepsáním přípravku nekončí. V lékárně můžeme pravidelně apelovat na pacienty s vysokým krevním tlakem, aby si pravidelně kontrolovali krevní tlak, a u diabetiků glykemii.“ Roli v dodržování léčby podle Hojného hraje i to, jak jsou léky zabaleny a jejich forma – zda se například dobře polykají.