E-shop Pilulka nefunguje pouze u nás, ale od loňska i v zahraničí. Každý rok posiluje také síť kamenných Pilulka lékáren, kterých už je nyní po republice stovka. O tom, jak hodnotí uplynulý rok a jaké mají plány na roky příští, jsme si povídali se zakladateli a spolumajiteli Pilulky Ing. Petrem Kasou a jeho bratrem Martinem.
Na prahu nového roku se přímo nabízí zhodnotit ten uplynulý. Jaký tedy z vašeho pohledu byl?
Petr Kasa: Rok 2018, který byl v pořadí pátý, co na lékárenském trhu působíme, hodnotíme jako úspěšný. Vše, co jsme si naplánovali, jsme v podstatě splnili. Z hlediska firmy šlo o rok konsolidační. Máme tři hlavní projekty, na které se dlouhodobě zaměřujeme, a to vlastní síť kamenných lékáren a on-line prodej a partnerské projekty. Loni jsme se více zaměřili na konsolidaci partnerských Pilulka lékáren, u nichž jsme zacílili na kvalitu, aby tyto lékárny byly blíž klasickým Pilulka lékárnám, které vlastníme. Znamenalo to zabývat se v těchto partnerských lékárnách například category managementem. Myslím si, že se nám to v porovnání se zbytkem trhu daří. Vždy máme dost ambiciózní cíle, takže i tržby, které meziročně vzrostly o 35 až 40 procent, v podstatě odpovídají tomu, co jsme předpokládali, takže jsme spokojeni.
Martin Kasa: V minulých letech jsme se zaměřili na to, abychom dosáhli určité kvantity, což se nám podařilo, takže v poslední době se snažíme jít v našich lékárnách více po detailech a vše zprofesionalizovat, což už se při objemech prodejů, kterých dosahujeme, vyplatí.
V prosinci jste ohlásili, že vaše síť má přes stovku kamenných lékáren. Z tohoto počtu je čtyřicet lékáren vlastních a zbylé pak franšízové. Kolik lékáren vám loni tedy přibylo a o jaké se při rozšiřování sítě zajímáte?
P. K.: Loni jsme získali osm lékáren vlastních a desítky partnerských, které jsme převedli z původní sítě Copharm, kde partnerství bylo přece jen volnější, než je v síti Pilulka. Vždy se zajímáme o již fungující lékárny. Pouze dvě z celé naší sítě jsme vybudovali takzvaně na zelené louce. A dá se obrazně říct, že máme zájem o lékárny takříkajíc střední třídy. Nepořizujeme si velké lékárny na poliklinikách či ve velkých nákupních centrech, protože investice do jejich koupě je enormně vysoká. Na druhé straně ale nekupujeme ani lékárny skomírající, které jsou na tom ekonomicky špatně. Naši síť se snažíme rozšiřovat o lékárny uliční a lékárny v menších nákupních centrech. Pilulka lékárny provozujeme jak ve větších obcích, tak i ve městech až po ta krajská. Necílíme specificky na určité místo, spíše hledáme příležitosti na trhu, a když najdeme nějakou zajímavou lékárnu, ucházíme se o ni. Je třeba přiznat, že těch zajímavých je relativně málo. Když to porovnám, poměr mezi lékárnami, na které se díváme a které pak nakonec koupíme, je deset či osm ku jedné. Mnoho lékáren je ve stavu, že se do nich roky neinvestovalo jak personálně, tak finančně. Navíc konkurence na trhu je velká a působí na něm i velké řetězce zaměřující se na provoz kamenných lékáren, takže život nezávislého lékárníka je extrémně obtížný, což se pak projevuje na ekonomických výsledcích takových lékáren. V současné době naleznete v Česku 124 lékáren s logem Pilulka ve výloze.
Popište prosím, jak zmiňovaná konsolidace franšízových lékáren vypadala a jaké jsou mezi nimi a vašimi vlastními lékárnami ještě rozdíly.
M. K.: Naším cílem je, aby zákazník rozdíl mezi naší vlastní a franšízovou lékárnou vůbec nepoznal, aby sortiment, category management a úroveň služeb byly pokud možno co nejpodobnější. Externí a interní vzhled lékáren je prakticky totožný
P. K.: Rozdíly jsou v jejich řízení. U vlastních lékáren máme jednotný systém, tedy stejný category management, nákup a cenotvorbu, které řídíme centrálně. U těch partnerských je tohle určitým způsobem omezené. Partnerská lékárna má samozřejmě základní sortiment totožný s našimi lékárnami, ale může mít své určité specifické portfolio, na které naše lékárny nejsou zaměřeny, nicméně pro tu partnerskou je takový sortiment z nejrůznějších důvodů důležitý. Jsme opravdu partnerská firma, která lékárnám pomáhá vyjednat lepší nákupní podmínky, pomáhá jim s marketingem a category managementem, ale nesvazujeme je tvrdými podmínkami jejich fungování
M. K.: Samozřejmě vůbec nezasahujeme do personálních záležitostí partnerských lékáren, které si řeší výhradně jejich majitel.
Jak nové partnerské lékárny získáváte? Hlásí se vám samy, nebo si je tipujete a poté oslovujete?
P. K.: Někdy se na nás obracejí lékárníci na základě doporučení jiného farmaceuta, jindy zase dostaneme kontakt od reprezentanta farmaceutické firmy, který se dozví, že některý lékárník uvažuje o změně zahrnující i možnost přidružit se k nějaké síti. Rozhodně se nedá říct, že bychom takříkajíc lovili na trhu sam
M. K.: Tuzemský trh není tak velký, je na něm určité množství lékáren a není mnoho takových, o nichž bychom vůbec nic nevěděli. Často se stává, že se k nám coby partner vrátí lékárna, s níž jsme již dříve spolupracovali, pak se její majitel rozhodl pro jinou cestu, a po letech se k nám zase vrací.
Pojďme se přesunout k hodnocení loňského rozvoje vašeho e-shopu.
M. K.: Stejně jako u kamenných lékáren jsme se zaměřili na jeho konsolidaci. Rozšířili jsme sortiment, takže spotřebitelé v něm dnes mohou vybírat z nabídky zhruba 30 tisíc produktů. Zkvalitňovali jsme služby a také jsme spouštěli některé služby nové. Už koncem roku 2017 jsme uvedli do provozu mobilní aplikaci, kterou jsme během loňska zdokonalovali a přidávali do ní další funkce. Také jsme rozšiřovali autodopravu, abychom v Praze a Bratislavě mohli většinu zásilek zákazníkům dopravit vlastními silami. Rozhodně jsme nepřistoupili k nějakým výrazným změnám, ale snažili jsme se činnost e-shopu zdokonalovat, ladit různé služby, protože právě v kvalitě služeb a v detailech je podle nás ,zakopaný úspěch´.
Když už jste poukázali na autodopravu, zajímalo by mě, jak se rozvíjí služba, kterou jste zavedli před zhruba dvěma roky, odkdy zákazníci mají možnost si nechat zboží objednané ve vašem e-shopu pomocí Pilulka auta dovézt až domů.
M. K.: Loni jsme počet aut v našem vozovém parku zvyšovali a plánujeme to i na letošek, protože nám to umožňuje vlastními silami zajistit doručení. Zákazníci oceňují hlavně to, že objednané zboží v Praze a okolí jim doručíme týž den. Samozřejmě také záleží na kvalitě doručení, což si u vlastní dopravy dokážeme zajistit lépe, než bychom to zvládli u firmy externí.
Zatím máte vlastní dopravu v Praze a okolí a v Bratislavě. Nebudete ji rozšiřovat o další lokality?
M. K.: Letos ji plánujeme zavést i v některých dalších městech, ale samozřejmě to souvisí s expedicí zboží z centrálního skladu, protože v tomto ohledu narážíme na jistá legislativní omezení. Z nich totiž vyplývá, že provozovatelem internetové lékárny může být konkrétně jedna lékárna, ale nikoliv právnická osoba. Pokud bychom chtěli třeba v Brně zavést dovoz Pilulka auty, museli bychom tam mít druhou lékárnu provozující e-shop. Ta ale není schopna provozovat stejné internetové stránky, které může provozovat pouze jedna lékárna. V tom tkví hlavní problém a podle našeho názoru je kvůli tomu trochu šizen zákazník. To je podle mého hlavní nedokonalost zákona, či spíše jeho výkladu, protože zákon to neříká. Jenže by to vedlo k dalšímu soudnímu sporu se SÚKL.
Jestli se nepletu, jednou z přidaných funkcí vaší mobilní aplikace je služba eRecept. Jak se tato služba ujala?
M. K.: Díky této službě je možné se propojit s našimi lékárnami, tedy s těmi, které přímo vlastníme. Lidé tak mohou v mobilu svůj lék ve vybrané lékárně rezervovat. Kromě využití eReceptu je možné z aplikace nakoupit volně prodejná léčiva a další sortiment lékárny. U všech novinek, a eRecept není výjimkou, poměrně dlouho trvá, než se ujmou. S aplikacemi musíte zákazníky seznámit a naučit je je používat. Od loňského jara běží mobilní aplikace, teprve na podzim jsme eRecept rezervace spustili na webových stránkách, takže čísla jsou v porovnání s výdejem v lékárnách malá, ale bereme to jako službu zákazníkům. A kdo tuto aplikaci vyzkouší a zjistí, že kvůli nějakému nepříliš často vydávanému léku nemusí do lékárny dvakrát, ji pak rád dál využívá. Služba je sice v rozjezdu, ale vidíme v ní velký potenciál stejně jako v on-line výdeji léků na předpis.
Přesuňme se k vašim zahraničním aktivitám a začněme koupí slovenské společnosti, která provozovala internetovou lékárnu Pilulka24. Jak si tedy na Slovensku vedete?
M. K.: Na rozdíl od Česka jsme tam zaznamenali skokový vývoj. V loňském prvním pololetí jsme pracovali na spojení Pilulky.sk s Pilulkou24, která byla přibližně stejně velká jako naše Pilulka.sk. Spojení dvou tak velkých subjektů není úplně jednoduché – tedy propojit všechny služby, napojit všechny systémy. Na tom jsme pracovali loni v prvním pololetí. Propojení se zdařilo a s růstem na Slovensku jsme rozhodně spokojení.
V závěru loňského roku jste pak vstoupili ještě na rumunský trh.
M. K.: Připravovali jsme to asi rok a půl a na lékárenský trh jsme v Rumunsku vstoupili s partnerem, který má ve společnosti minoritní podíl. Chceme se tam soustředit primárně na internetové lékárenství. Partner provozuje kamenné lékárny, my budeme řídit e-shop a nebudeme vyvíjet žádné tamní aktivity v síti kamenných lékáren. Nyní jsme na začátku našeho podnikání, takže ladíme portfolio, marketingové aktivity a provozní záležitosti.
A mohou si tedy zákazníci objednané zboží z e-shopu vyzvednout v kamenných lékárnách vašeho rumunského partnera?
M. K.: Ne, tuto možnost zatím nenabízíme. Je třeba si uvědomit, jakých parametrů rezervace v kamenných lékárnách u nás dosahují. Pohybují se zde kolem 10 až 20 procent, zatímco konkurenční řetězce jsou na hodnotách mezi 80 až 90 procenty. To je spíš rezervační systém do lékáren a nikoliv internetová lékárna. U nich se zákazníci rekrutují hlavně z řad zákazníků kamenných lékáren. Přestože se v e-commerce pohybuji přes dvacet let, neznám projekt, který by měl tak vysoký podíl osobních odběrů. I to je odpověď, proč v Rumunsku tuto službu nezavádíme mezi prvními, protože pro nás je to spíše služba marginální. Když začínáte, věnujete se jiným základním činnostem. Určitě jde o službu, kterou na rumunský trh chceme přivést, a určitě se k využití nabízí třicítka kamenných lékáren, které provozuje náš partner, ale Rumunsko je v mnoha ohledech dost fragmentované, takže náš partner působí pouze v regionu Transylvánie, a v Bukurešti, kde máme své sídlo, žádnou lékárnu nemá. V hlavním městě tedy plánujeme oslovit nějaké externí subjekty. Dovedeme si představit spolupráci s některými lokálními lékárnami. Nicméně rumunský trh je hodně řetězený, takže nebude tak jednoduché tam hledat partnery, protože řetězce s námi těžko půjdou do nějaké společné akce.
Popsané aktivity nelze zvládnout bez silného logistického zázemí. V roce 2016 jste vybudovali nové distribuční centrum v Praze-Vinoři. Nyní jich ale máte víc. Kde všude je provozujete?
M. K.: Vedle Prahy máme další centrum i v Bratislavě a nově také v Bukurešti. V tomto roce ovšem plánujeme určité změny a chceme vybudovat nové logistické centrum v Praze, které by sloužilo pro Českou republiku, a určité plány máme i v Bratislavě. S tím, jak naše firma roste, jsme se zhruba každé dva roky posouvali vpřed i v oblasti distribuce. Plánované nové pražské centrum je ale koncipované na větší objemy, které odpovídají našemu podílu na tuzemském internetovém lékárenském trhu a tomu, jak se budeme dál rozvíjet, takže by mělo stačit na delší období.
Navážu na vaši zmínku o rozvoji e-shopu. Pozorujete v posledních letech, že by v něm některá kategorie zaznamenala neobvyklý rozvoj a získala nebývale na popularitě?
M. K.: Pokud jde o sortiment internetové lékárny a lékáren kamenných, jejich průnik je co do objemů prodejů velmi malý. Tyto dva kanály, a to je i důvod, proč provozujeme jak internetovou lékárnu, tak lékárny kamenné, se skvěle doplňují. Platí, že přípravky na řešení akutních problémů si lidé pořizují převážně v kamenných lékárnách. Pokud jde o kategorie v e-shopu, rozšiřujeme v nich portfolio, které ale většinou poté brzy zavede i konkurence. Na začátku roku 2018 jsme například výrazně rozšiřovali nabídku sportovní výživy, kterou dnes nabízejí všichni naši konkurenti. To znamená, že vždy v kategorii s rozšířenou nabídkou zaznamenáme růst prodejů, které po nějaké době, jak se totéž zboží objeví i jinde, trochu klesají. Na druhé straně při našich současných objemech on-line prodejů, které realizujeme, je málo pravděpodobné, že nějaká kategorie výrazně takříkajíc vyskočí a uděláme v ní neúměrně vysoké tržby.
Když ale necháme stranou objemy a tržby, pozorujete zvýšený zájem o určitý typ zboží, který třeba dříve ani nebyl tolik spojován s lékárnou? Na mysli mám například veterinární přípravky nebo zdravotnické potřeby, na které se v poslední době v některých lékárnách zaměřili, a zájem klientů si pochvalují.
M. K.: E-shop se od kamenné lékárny liší v tom, že v něm vedeme 30 tisíc položek. Pokud bychom brali v úvahu značky, jde zhruba o 1200 značek. Tohle nelze v kamenných lékárnách vůbec realizovat, tam je nabídka mnohem koncentrovanější do mnohem nižšího počtu produktů i značek. Proto nelze porovnávat zájem o produkty z určitých kategorií v e-shopu a v kamenné lékárně. Je ale pravda, že v kategoriích, které jste jmenovala, zvýšený spotřebitelský zájem zaznamenáváme.
P. K.: Určitě bych poukázal na to, že pro on-line kanál je charakteristické spojení s prevencí, prodeje se tam týkají především sortimentu, který tolik nesouvisí s nemocemi. Stále u nás platí, že do kamenné lékárny chodí lidé ve chvíli, kdy si potřebují vyzvednout léky na recept, nebo na ně leze nějaká nemoc. V internetové lékárně naopak dominují kategorie speciální či sportovní výživy, velkou kategorií je dentální hygiena. To jsou kategorie, které jsou pro lékárny dnes velmi důležité.
V jakém smyslu?
P. K.: Cílem naší strategie je zákazníka v e-shopu naučit kupovat sortiment, o kterém jsem mluvil a který pak můžeme zavést i do kamenných lékáren. Mnoha kamenným lékárnám totiž přestává fungovat jejich obchodní model právě proto, že velké řetězce rozšiřují portfolio o různé další kategorie a segmenty. A řada menších lékáren se do toho z mnoha různých důvodů nepouští, takže ve chvíli, kdy klesají úhrady léků na recept, se jim snižují výnosy, které nemají čím nahradit. V lékárnách nejsme schopni příliš zdražit, už vůbec nejsme schopni ušetřit na nákladech, tedy na mzdách, energiích a podobně, které se stále zvyšují. A jak můžeme vyrovnat zvýšení nákladů? Buď zdražováním, nebo rozšířením portfolia. Zdražovat se u volně prodejného sortimentu příliš nedá, protože na trhu je obrovská konkurence, takže nezbývá nic jiného než rozšiřovat sortiment v kategoriích, u nichž je slušná marže a ze kterých jsme schopni do budoucna zaměstnance i lékárny uživit. Hledat nové kategorie a sortiment představuje jednoduchou a v podstatě jedinou cestu, jak být ekonomicky úspěšný. Pokud se například pustíme do prodeje bezlepkových potravin, lékárníci v našich lékárnách mají možnost se na tento sortiment zaměřit. Stávají se z nich tak poradci a ne pouze ti, kdo jen vydávají antibiotika a podobně. Na tom může lékárník ukázat svoji odbornost. Když totiž lékárník poradí a pomůže rodičům dítěte s nesnášenlivostí lepku, je jeho kredibilita samozřejmě vyšší, než když mu prodá pouze aspirin.
A pokud jde o rozšiřování sortimentu v kamenných lékárnách, snažíte se nové segmenty či kategorie zavést ve všech, tedy včetně těch franšízových?
P. K.: Snažíme se zavést je do všech, ale ve svých vlastních na to samozřejmě máme silnější nástroje, jak to prosadit. Když máme v lékárně kategorii či segment, který takzvaně frčí, jako je například hořčík, a v portfoliu máme třeba deset značek hořčíku, snažíme se, aby tam zůstaly tři čtyři a zbytek portfolia se nahradil něčím novým. Jsou kategorie, které vyrostou z nuly na desítky milionů ročně co do objemu, ale na druhé straně nejsou tak velké, aby tuzemské lékárenství spasily. Samozřejmě vítáme každou úvahu, co vše by se v lékárně dalo dělat. Asi není sporu o tom, že například různé diety, speciální potraviny a řada dalších produktů nejsou takříkajíc vysoká farmacie. Naší filozofií ale je, že nechceme být výhradně lékárnou pro nemocné, nýbrž chceme být primárně lékárnou pro prevenci, well-beeing a pro zdravý životní styl. A k tomu jmenovaný sortiment patří. Myslíme si, že tohle v Evropě představuje budoucnost. Proto naši značku budujeme, aby byla pozitivní, působila svěže, vesele.
Pokud vím, v některých vašich lékárnách je sortiment širší i díky tomu, že se v nich některý lékárník věnuje určitým specifickým přípravkům, například homeopatickým, které jsou tam pak k mání včetně odborného poradenství. V tom necháváte lékárníkům volnou ruku?
P. K.: Jestliže se některý z lékárníků na něco specializuje a vidíme, že je schopen poskytovat odborné poradenství, rozhodně tomu nechceme bránit a snažíme se tento směr podpořit a rozvíjet, protože nechceme mít z lékárníků pouze prodavače a pošťáky, kteří vydávají balíčky objednané v e-shopu. To je také důvod, proč jsme vedli dlouhou debatu i soudní spor o tom, že jsme nechtěli omezit osobní výdeje v lékárnách v tom smyslu, že bychom tam poslali hotový balíček objednaného zboží z e-shopu, ale děláme tam rezervaci zboží. Důvod spočívá v tom, že lékárník tak může udělat expedici standardní cestou. Když si zákazník přijde pro uzavřený balíček, těžko lze expedici provádět. Takový balíček si člověk může vyzvednout na poště. Pokud bychom nemohli klientovi poskytnout odborné služby, bereme to jako jeho šizení. Proto také podporujeme jakékoliv iniciativy lékárníků, kteří se díky své specializaci chtějí více věnovat určitému specifickému sortimentu. V tom máme výhodu, že jsme malá česká firma a ne firma nadnárodní, kde by přišel příkaz, jak se co má ve všech pobočkách dělat. Tam pak je jakákoliv osobní iniciativa či specializace problém.
M. K.: Určitě nejsme direktivní, a pokud další lékárny koupíme, nebráníme jejich zaměstnancům, aby tam i nadále měli třeba určitý sortiment, s nímž mají dobré zkušenosti, zaměřují se na něj a poskytují ve spojení s ním poradenství či služby. V tom jim necháváme poměrně volnou ruku. Naše strategie je totiž postavená na tom, že když lékárnu koupíme, nejdeme ji striktně řídit, ale jdeme jí pomáhat.
Loni se musel lékárenský trh vypořádat s přechodem na elektronické recepty, letos se chystá ověřování pravosti léčiv. Jak jste na to v Pilulka lékárnách připraveni?
P. K.: Odjakživa se řídíme tím, že děláme pouze věci, kterým rozumíme. Odborné záležitosti, o nichž mluvíte, se snažíme řešit většinou s nějakým partnerem, který se na danou oblast specializuje. Týkalo se to zavádění opatření v souvislosti s ochranou osobních údajů a stejné je to i s verifikací léčiv, kterou po technické stránce řešíme s IT partnerem, tedy se společností Farmis. Ve všech záležitostech, které se musely v minulých letech v lékárnách řešit, se nám tento postup osvědčil. A když se vyskytly nějaké drobné problémy, což se samozřejmě stává, ve spolupráci s těmito partnery se vyřešily.
M. K.: Pochopitelně víme, že se ohledně verifikace hodně debatuje o tom, co nastane, když u léku po načtení jeho 2D kódu lékárník zjistí, že v úložišti není nahraný, takže ho nemůže vydat. Můžeme se o tom také stále dokola bavit, ale tím nic nevyřešíme. Řekl bych, že naší výhodou je to, že o věcech příliš nediskutujeme, ale dokážeme je rychle a poměrně jednoduše implementovat. Vždy k tomu říkám, že cestu k úspěchu vidíme v rychlosti adaptace, tedy příliš věci nerozebírat a rovnou je udělat. Myslím si, že kolikrát se dlouze debatuje o záležitostech, které jsou mnohdy marginální. Problémy lékárenství vidím úplně v jiných oblastech než v těch, o nichž se opakovaně diskutuje. Je jasné, že když se něco nového spouští, není to hned stoprocentní.
Pojďme se přesunout do oblasti marketingu. Došlo v Pilulka klubu, který provozujete, v poslední době k nějakým změnám?
P. K.: Vše, co budujeme, se od začátku snažíme budovat s ohledem zákazníky. Neřídíme se heslem, že „peníze jsou až na prvním místě“, ale na první místo stavíme zákazníka. Když bude spokojený, víme, že se vrátí, a nakonec nám peníze na „uživení“ provozu přinese. Od počátku máme zkonsolidované zákaznické báze, což znamená, že nikdy jsme je nebudovali zvlášť pro kamenné lékárny a pro e-shop. Vždy jsme se snažili s lidmi pracovat stejně, a když něco nabídneme jednomu, nabídneme to i druhému. Pilulka klub je pro nás extrémně důležitý. Díky němu můžeme sledovat chování spotřebitelů. Přitom se snažíme oprostit od personálních údajů klientů a snažíme se řídit jejich chováním. Vycházíme z předpokladu, že když se někdo chová jako senior, očekává, že se vůči němu bude obchodník také tak chovat, i když dotyčný vůbec senior být nemusí. Nesbíráme osobní údaje, protože sledujeme modely chování a jim se snažíme jít naproti, což je ale v marketingu současný obecný trend, s nímž se setkáváme ve všech oborech. Ve zdravotnictví je to trochu komplikované v tom, že pracujeme s extrémně citlivými daty týkajícími se diagnóz, takže musíme dbát na jejich utajení. Trochu to záležitost marketingu komplikuje, ale respektujeme to. V Klubu Pilulka máme v současnosti zhruba 780 tisíc osob. Jde o aktivní zákazníky, kteří s námi komunikují a nakupují u nás.
Zatím jsme se zabývali vaším vlastním byznysem. Zajímalo by mě ale i vaše celkové hodnocení tuzemského lékárenského trhu.
P. K.: Těžko říct, zda je to pro nás správná otázka, protože to, co my vidíme pod pojmem lékárenský trh, je asi tak třikrát širší, než vidí většina odborné lékárenské veřejnosti. Jeho největší kámen úrazu osobně spatřuji v tom, že lékárníci se stále dívají hrozně moc do minulosti. Tehdy byl trh určitým způsobem nastavený a lékárníci na to byli roky zvyklí. Pak se začaly objevovat řetězce, zdravotní pojišťovny začaly omezovat výdaje a k nevoli lékárníků se tou dobou začal trh pročišťovat. Před 50 či 60 lety byl farmaceut v podstatě primárně výrobce léků, zatímco dnes se řadě lékáren držení surovin na přípravu malého množství léčiv nevyplatí. Jde o extrémní změnu na trhu v tom smyslu, že příprava per magistraliter je nyní velmi nízká. Proto si myslím, že by se měli lékárníci více zaměřit na budoucnost, rozhlížet se v zahraničí, co tam zavedli a s čím mají dobré zkušenosti, aby tak mohli získat nové příležitosti k rozvoji našeho lékárenství a svého uplatnění. Co je velká škoda, že nemají vymezené výkony za svou odbornou práci, kterou nemají ohodnocenou. Stále platí, že výkon lékárníka rovná se v ohodnocení nula, a jediným zdrojem příjmu lékárny je tak obchodní marže. Pokud tedy bude lékárník většinu dne radit, ale nic neprodá, nevydělá ani korunu, což je podle mě špatně, protože to dehonestuje jeho odbornost. Podle mého názoru se s tímto faktorem nedostatečně pracuje, ale jde samozřejmě o chybu lékárníků jako odborníků, že to nechali zajít až do této fáze.
M. K.: Každopádně vnímáme, i když to pozorujeme spíše zpovzdáli, že hlas lékárenské obce je hodně fragmentovaný, což situaci samozřejmě nepomáhá, jestliže jakákoliv dohoda mezi samotnými lékárníky je velmi obtížná či dokonce nemožná.
P. K.: Lékárníci by se určitě měli více zkonsolidovat a více prezentovat nějaké fundamentální myšlenky, než mezi sebou bojovat. Pak to vypadá tak, že jeden zástupce lékárníků bojuje s pojišťovnami ohledně nízkých úhrad, další bojuje proti řetězcům kvůli velké konkurenci, třetí bojuje kvůli tomu, že jsou malé přirážky a podobně. To nikam nevede. Určitě by si lékárníci zasloužili silnou osobnost, která by je sjednotila, protože mají plno nepřátel vně i uvnitř svých řad. A dokud se tak nestane, těžko lze očekávat nějaký posun vpřed.
Markéta Grulichová
Celý rozhovor najdete v časopisu Pharma Profit 26/2019.
