Nejen v roční spotřebě alkoholu na osobu, ale i z hlediska počtu kuřáků si stojí Česká republika v rámci Evropy špatně. V důsledků nemocí způsobených kouřením tabáku zemře u nás 16 tisíc lidí za rok. Průměrně tím přijdou o 15 let života.
Jak upozornila profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v rámci odborné konference Alkohol a tabák v České republice v roce 2018, alkohol je příčinou šesti tisíc úmrtí ročně a na ilegální drogy umírá zhruba 300 Čechů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v souvislosti s tím souvislosti uvedl, že vysokou míru konzumace alkoholu a kouření tabáku může pomoci snížit vyšší zdanění a omezení reklamy, a to hlavně na alkohol. S tím souhlasí vedoucí kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Srdan Matić. Podle něj totiž v důsledku požívání alkoholu a kouření v Evropě každý rok zemře přes 700 tisíc lidí.
Srdan Matić také uvedl, že navzdory významnému snížení má evropský region WHO stále největší spotřebu alkoholu mezi dospělými ve světě. „V roce 2016 byla evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litrů čistého alkoholu u dospělých starších 15 let, což je sice pokles, ale zhruba o dva litry za posledních deset let,“ řekl na konferenci. Spotřeba alkoholu by se podle něj měla výrazně snížit, neboť v důsledku jeho požívání je mortalita v regionu Evropy stále nejvyšší – více než 10 % všech úmrtí bylo loni připisováno právě alkoholu.
Alarmující je ovšem fakt, že Češi průměrně vypijí 14,4 litru čistého alkoholu na osobu ročně, což je mnohem více než jinde v Evropě. Denních konzumentů alkoholu je v tuzemsku kolem 600 tisíc, z toho 100 tisíc konzumuje denně dávky nadměrné. Podle loňských statistik má u nás až 900 tisíc lidí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem. Ze statistik dále vyplývá, že v ČR mezi konzumenty jednoznačně vede pivo, které u nás pije až 87 % mužů a 59 % žen. Muži průměrně vypijí devět sklenic piva za týden, ženy dvě, přičemž denní konzumace alkoholu zůstává dlouhodobě mezi muži na výrazně vyšší úrovni. Co se týče frekvence pití piva, muži nejčastěji konzumují pivo tři- až čtyřikrát v týdnu, ženy jednou až dvakrát.
„Alkohol stále bereme jako běžnou součást života a společnost je k jeho užívání zatím velmi tolerantní,“ řekla v souvislosti s čísly národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Negativní důsledky užívání alkoholu se podle ní projevují nejen v oblasti zdraví, ale i v oblasti sociální a dalších, jako je kupříkladu kriminalita.
Přestože v české populaci za posledních šest let mírně ubylo kuřáků, stále jde o nejrozšířenější tuzemskou závislost. Podle údajů z drogové výroční zprávy za rok 2017 je mezi současnými kuřáky asi čtvrtina lidí, kterým je 15 a více let, 18 procent lidí kouří denně a dalších sedm procent kouří příležitostně. Při přepočtu na celou populaci jsou tedy v ČR více než dva miliony denních kuřáků ve věku 15 a více let.
„Kouření tabáku se naprosto liší od všech ostatních závislostí jednak svým širokým klinickým dopadem – způsobuje nemoci ve všech klinických oborech medicíny – a jednak počtem závislých,“ podotkla Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku. Dále vyzdvihla, že sedm z deseti lidí nekouří rádo, ovšem neumí si poradit s tím, jak přestat kouřit a nebýt tak závislým na nikotinu. V tomto ohledu je podle ní nejúčinnější prevence, která vyjde levněji než pozdější léčba nemocí způsobených právě kouřením. Podle ní je absurdní, že pojišťovny toto téma nijak výrazně nezajímá. „Pojišťovny nezajímá ani to, že kouření snižuje účinnost řady léků, například psychiatrických, některé chemoterapie nebo až o polovinu u biologické léčby,“ řekla E. Králíková na jmenované konferenci.
