Univerzita Karlova patří v téměř třech desítkách oborů mezi nejlepší světová pracoviště. Ukázaly to výsledky žebříčku Global Ranking of Academic Subjects, který patří pod jedno z nejprestižnějších mezinárodních srovnání vysokých škol – Academic Ranking of World Universities.
Žebříček Global Ranking of Academic Subjects v současnosti nabízí nejrozsáhlejší mezinárodní srovnání úrovně vědních oborů na jednotlivých vysokých školách. V letošním roce bylo hodnoceno celkem padesát čtyři oborů, tedy o dva více než loni, a to v pěti širších oborových skupinách, jimiž jsou inženýrské a společenskovědní obory, lékařské vědy, přírodní vědy a vědy o živé přírodě.
Úroveň oboru na jednotlivých vysokých školách je poměřována na základě počtu článků v odborných časopisech, jejich citovanosti ve srovnání se světovým průměrem, podílu mezinárodní publikační spolupráce, počtu publikací v nejvýznamnějších oborových časopisech, resp. v případě informatiky příspěvků na nejprestižnějších konferencích, a ve dvaceti dvou oborech také podle počtu zaměstnanců, kteří byli za svou práci oceněni některou z prestižních cen, jako jsou například Fieldsova medaile v matematice či Wolfova cena v chemii.
Celkem byla takto posuzována vědecká a výzkumná činnost více než čtyř tisíc vysokých škol z celého světa, hodnoceny pak byly ty z nich, které splnily podmínku minimálního počtu publikací za období 2012 až 2016. Pro jednotlivé obory byly dle jejich velikosti zveřejněny výsledky padesáti až pěti set nejlepších škol. Napříč obory se v žebříčku objevuje více než 1600 škol z 83 zemí.
Univerzita Karlova se v letošním vydání žebříčku objevuje mezi nejlepšími v celkem 29 oborech, což představuje o devět oborů více oproti loňskému roku, což je dáno částečně i tím, že v některých z nich došlo k úpravě váhy hodnoticích kritérií. Vedle věd o atmosféře, které byly do srovnání zařazeny nově, se jedná například o obory, jako jsou biotechnologie, nanovědy a nanotechnologie, medicínská technika a zobrazovací metody v lékařství, politické vědy, sociologie či statistika.
Do první stovky nejlepších světových vysokých škol patří UK ve fyzice a v ekonomii, v dalších dvanácti oborech náležejí její pracoviště mezi prvních dvě stě vysokých škol, a to například v klinické medicíně, vědách o Zemi, ekologii, geografii, matematice, farmacii či sociologii. S výjimkou humanitních a vědních disciplín týkajících se umění, kde toto srovnání neprobíhá, tak dosahuje vynikajících výsledků napříč všemi oborovými skupinami. Spolu s Univerzitou Karlovou se ve výsledcích žebříčku objevuje dalších dvanáct domácích institucí, což znamená, že Českou republiku zde reprezentuje polovina veřejných vysokých škol.
Pokud jde o obor farmacie, na prvních třech místech žebříčku se umístili dva zástupci z USA, a to Harvard University a University of California, Evropu pak zastupuje na třetím místě Karolinska Institute ze Švédska.