Podle analýzy Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA přinesly za deset let generické léky užívané v kardiologii systému veřejného zdravotního pojištění úsporu minimálně 33,158 miliardy korun.

Výdaje zdravotních pojišťoven na všechny léčivé přípravky vydané na recept mezi lety 2011 až 2016 vzrostly ze 40,5 na 49,7 miliardy korun, v průměru o 4,2 %. Mezi lety 2014 až 2016 se růst v podstatě zastavil, v letech 2017 a 2018 se zastavil úplně. Celkové náklady zdravotních pojišťoven ve sledovaném období stouply z 225,5 miliardy na 265,5 miliardy korun, v průměru o 3,3 %, přičemž ostatní náklady, tedy kromě léků, stouply ze 185,1 miliardy na 215,8 miliardy korun. Náklady na léky na recept tvoří jen 19 % výdajů systému, léky tedy neruinují systém péče, největší položkou jsou náklady na nemocnice, následované náklady na ambulantní sféru.

Česká republika má v rámci OECD téměř nejnižší náklady na pacienta na léčivé přípravky v paritě kupní síly. To se bohužel podepisuje i na tom, že některé firmy na tuzemský trh odmítají vybrané typy léčivých přípravků dovážet. Cenovou úroveň snižují generika, která se do ČR dostávají po skončení tržní exkluzivity originálních léků. Podle MUDr. Tomáše Doležala, Ph. D., ředitele iHETA, by politika měla umožnit smysluplnou cenovou konkurenci, nezabraňovat vstupu nových generických přípravků, protože mohou vzniknout úspory, které se využijí v systému na jiné oblasti.

Více informací zde.