V České republice žije okolo dvou milionů kuřáků. Už 31. května jim Světový den bez tabáku připomene, že kouření zabíjí. V Česku přitom existují programy pomáhající se této závislosti zbavit. A jaký je současný postoj lidí k protikuřáckému zákonu rok od jeho zavedení?
Podle posledních dat Českého statistického úřadu v roce 2016 utratili čeští kuřáci za tabák celkem 94 miliard korun. Kouření má přitom negativní dopad nejen na zdraví populace, ale působí rovněž značné ekonomické ztráty. Ty, jež se své závislosti na nikotinu chtějí zbavit, podporují i zdravotní pojišťovny.
Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR přispívá svým pojištěncům od letošního ledna 500 Kč z fondu prevence na přípravky podporující odvykání kouření. „Příspěvek je určen pojištěncům od 18 let na léčivé přípravky, jako jsou vareniclin, žvýkačky, náplasti, pastilky či spreje. Zájemce o příspěvek předloží potvrzení o léčbě z Centra pro závislé na tabáku, respektive z poradny pro odvykání kouření,“ upřesňuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
Své programy mají i další pojišťovny. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna pojištěncům od 19 let nabízí příspěvek ve výši až tisíc korun ročně na nákup volně prodejných podpůrných prostředků, Oborová zdravotní pojišťovna přispívá jednorázově až čtyřmi tisíci korun kuřákům, kteří svou závislost řeší v Centrech léčby závislosti na tabáku a Všeobecná zdravotní pojišťovna až 2500 korun na nákup léčivých přípravků či odvykací kúru. Vedle 40 center specializovaných na léčbu závislosti na tabáku má své programy pro odvykání kouření také zhruba 150 lékáren a kuřákům je k dispozici více než 200 vyškolených ambulantních lékařů.
Kouření má nepříznivý vliv na nemocnost, pracovní neschopnost, invaliditu i úmrtí české populace. Je příčinou asi 30 % onkologických onemocnění, asi 15 % kardiovaskulárních onemocnění a přibližně 80 % chronických plicních nemocí. V Česku kouří okolo dvou milionů lidí, přičemž největší skupinu tvoří mladí lidé. Největší počet kuřáků (téměř třetina) je ve věkové kategorii 15 až 24 let, ve skupině 55 let a více let pak kouří 18 % osob. Podíl kuřáků v populaci se u nás v posledních letech stabilně pohyboval mezi 28 až 32 %, od roku 2015 pak mírně klesl na 25 %. Kouření má však nejen zdravotní, ale i ekonomické důsledky. Nevyplácí se samotným kuřákům, ale ani státu, protože náklady spojené s kouřením, jsou mnohonásobně vyšší než výnos ze spotřební daně. Dle odhadů tvoří ekonomické ztráty způsobené kouřením v ČR 118 miliard korun ročně. Z toho asi 22 miliard korun tvoří zdravotní péče kvůli následkům kouření.
V souvislosti se Světovým dnem bez tabáku vydala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos výzkum na téma, jaké postoje zaujímají lidé k protikuřáckému zákonu rok po jeho zavedení a zda by si přáli jeho zrušení. Podpora zákona je stále velmi vysoká, pro je celkově 71 % lidí, proti je 29 %. Vítá jej 79 % nekuřáků, ale 44 % kuřáků vadí, že si již v restauraci nemohou zapálit. Očekávaný dopad má na pohostinská zařízení – lidé do nich v průměru chodí častěji než před třemi lety. Návštěvnost se zvýšila hlavně díky zákazníkům, kteří tam dříve chodili jen výjimečně.
Kuřáci si stále více uvědomují, že svým kouřením obtěžují okolí. Zatímco před šesti lety přiznávalo 28 % kuřáků, že svým kouřením omezují svobodu nekuřáků, letos jejich podíl stoupl na 41 %. Vyprchává i reklamní spojení kouření se symbolikou svobody – s ním se ztotožňuje pouze 37 % lidí a toto číslo klesá s věkem. Názory na kouření se výrazně liší mezi kuřáky a nekuřáky – zatímco kuřáci si zapalují, aby si ulevili od stresu (48 %), nekuřáci to považují za zdraví škodlivý návyk (72 %) a závislost (70 %). Za závislé se přitom považuje dokonce 44 % kuřáků. Zajímavé je, že téměř shodně hodnotí kuřáci (12 %) i nekuřáci (13 %) kouření jako činnost, díky které se dá zařadit do společnosti.
