Světový den meningitidy, který každoročně připadá na 24. dubna, má upozornit na existenci této nemoci a informovat o jejích následcích, které mohou být i fatální. Za posledních 25 let onemocnělo invazivním meningokokovým onemocněním v ČR celkem 2543 lidí. Více než 10 % z nich infekci podlehlo.
Z dat Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyplývá, že loni prodělalo infekci meningokokem B nebo C celkem 22 dětí mladších pěti let. Tři z nich infekci nepřežily. Nejvyšší výskyt je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0 – 11 měsíců, dále pak v kategorii dětí ve věku 1 – 4 roky a v kategorii adolescentů ve věku 15 – 19 let. Bez ohledu na věk je nejčastěji zastoupenou séroskupinou meningokoku skupina B. Stabilně nejvyšší incidence meningokokových onemocnění a nejvyšší smrtnost je ve věkové kategorii 0-11měsíčních dětí, s dominujícím meningokokem séroskupiny B.
Bakterie meningokoku způsobuje jedno z nejzávažnějších a nejrychleji probíhajících infekčních onemocnění. Nejčastěji napadá právě kojence a malé děti. Dostupnou, ale lidmi bohužel stále ještě opomíjenou ochranou, je přitom očkování. Již dříve byly k dispozici vakcíny proti meningokoku různých séroskupin. Od roku 2014 je k dispozici také vakcína proti meningokoku B, který je nejčastější séroskupinou meningokoku na našem území. A právě tento meningokok má v posledních letech na svědomí kolem 60 % případů invazivního onemocnění.
Až jeden z deseti lidí (podle některých odborných zdrojů dokonce až 15 % mladých lidí) může mít bakterii meningokoku v nosohltanu. Bez jakýchkoliv zjevných příznaků je ji takto schopen přenášet po dobu až šesti měsíců. Nemoc se sice rozvine u méně než jednoho procenta nosičů, ale potenciálně se může kdokoli stát jejím přenašečem. Meningokoková nákaza se totiž jednoduše šíří kašláním, kýcháním nebo i přímým kontaktem s jejím přenašečem. Riziko přenosu bakterie je v případě přímého kontaktu s přenašečem až osmisetnásobné.
„Meningokoková infekce je mimořádně závažné, život ohrožující onemocnění, a nejen laici ji dokáží jen komplikovaně rozpoznat včas pro její snadnou zaměnitelnost s příznaky ,obyčejné‘ chřipky. Jde především o vyšší teplotu, únavu, bolesti kloubů a případně ztuhnutí šíje. O to snadněji pak dochází k podcenění situace. Nejčastěji přitom meningokok napadá kojence a malé děti. Druhou skupinou jsou pak adolescenti a dospělí. Průběh nákazy je překvapivě rychlý – pouhých 24 až 48 hodin stačí na to, aby meningokok napadl mozek nebo přivodil otravu krve, v nejhorším případě dokonce i smrt. Pokud má pacient vysokou horečku a objeví se u něj vyrážka (krvavé skvrnky na kůži), která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc,“ varuje před onemocněním dětská lékařka Hana Cabrnochová. Základem komplexní léčby jsou antibiotika. Nezřídka je nutná i umělá plicní ventilace a připojení na dialýzu, protože nemocnému často selhávají plíce, ledviny i další orgány.
Očkování proti meningokoku, respektive proti všem typům meningokokových onemocnění, se řadí mezi takzvaná nepovinná očkování, která nejsou hrazena zdravotními pojišťovnami. Některé zdravotní pojišťovny však svým pojištěncům na očkování proti meningokokům přispívají.
