Od dětství sice chtěla být zubařkou, ale na gymnáziu v souvislosti se společenskými změnami usoudila, že se jí bude hodit ekonomické vzdělání. A tak po maturitě místo na medicínu zamířila budoucí Mgr. Hana Bambulová na střední ekonomickou školu. Kdo by si ale myslel, že po jejím ukončení pokračovala ve stejně zaměřeném studiu vysokoškolském, byl by na omylu. Vybrala si totiž obor psychologie a sociální pedagogika.

Svou volbu zdůvodňuje tak, že byla ráda, že má základy z ekonomie, ale rozhodně ji už nelákalo v tomto oboru pokračovat na vysoké škole. „Během studia střední ekonomky jsem se vdala a narodil se mi syn. Když jsem dálkové studium končila, už se sice rýsovalo, že asi budu pracovat ve firmě zaměřené na obchod, ale úplně přesné představy jsem neměla. Toho, že jsem si pak později na vysoké škole vybrala obor psychologie se zaměřením na psychopatologii plus sociální pedagogiku, nelituji. V byznysu, kde se pohybuji už dlouho, z vystudovaného oboru stále těžím a získané vědomosti se mi hodí při obchodních jednáních. Je to hodně mužský svět a o to víc mi znalosti z psychologie přijdou vhod při kontaktu s obchodními partnery,“ vysvětluje.

Od rychloobrátkového sortimentu k lékům

Vše, co kdy dělala, je založeno na komunikaci s lidmi. Ještě když byla na mateřské dovolené, si krátce zkusila práci recepční v hotelu. Poté nastoupila jako obchodní zástupkyně distributora společnosti Procter & Gamble. „Šlo o obrovskou zkušenost s rychloobrátkovým trhem. Pracovala jsem tam přes tři roky, během nichž jsem začala dálkově studovat vysokou školu. Skloubit práci, kde bylo vše nové, malé dítě a školu nebylo snadné. Ale já mám výzvy ráda. Studium i mateřství mě držely nohama na zemi, díky obojímu jsem si dokázala srovnat žebříček hodnot,“ vzpomíná.

Následovala společnost Johnson & Johnson. „Tam jsem poprvé přišla do styku s lékárenským trhem. Zůstala jsem tam čtyři roky a v té době jsem ukončila vysokou školu. Protože jsem velmi toužila poznat obchod s léky na předpis, využila jsem později nabídku společnosti Zentiva. Bylo to něco zase úplně nového a šlo o logický posun a cennou zkušenost v zajímavé firmě,“ shrnuje.

Protože ji zajímala i personalistika, po ukončení svého působení v Zentivě šla do menší personální agentury, která vybírala kandidáty pro práci ve farmaceutických firmách. „Zkušenost to byla zajímavá, ale já za sebou ráda vidím výsledky. A to mi v personální agentuře chybělo. I když se mi podařilo kandidáty umístit do nějaké firmy, už jsem nemohla sledovat jejich osudy, jak se uplatnili a vyvíjeli,“ vysvětluje. Po ročním působení v agentuře se rozhodla k návratu do světa obchodu. Psal se rok 2010 a Hana Bambulová tehdy nastoupila do lékárenského řetězce Dr. Max.

Zažít budování firmy je úžasná zkušenost

Když vzpomíná na své začátky u řetězce Dr. Max, kam nastupovala na pozici obchodní ředitelky, kterou zastává dodnes, s úsměvem říká, že to byla hezká doba a že ji stále překvapuje, kam za ty roky společnost dospěla. „Tehdy šlo o malou firmu se sídlem v pražských Radlicích v činžovním domě, kde se například dalo jezdit jen nákladním výtahem. Tenkrát jsem na všechno byla sama, žádný tým jsem neměla. Když jsem nastupovala, říkala jsem si, že jde o jednu z mála příležitostí něco budovat, dělat věci, které nemusím posílat nikam ke schválení, takže většinou hned vidím, jestli jsem je udělala správně nebo šlo o krok vedle. Je to skoro, jako když si člověk buduje vlastní firmu,“ zamýšlí se.

Právě na pozici obchodní ředitelky mohla zužitkovat všechny své dosavadní pracovní zkušenosti společně s vědomostmi z psychologie. „Najednou jsem se při obchodních jednáních ocitla na druhé straně stolu. Výhoda ale byla, že jsem věděla, jak to chodí na straně výrobců, a myslím, že jsem to dokázala využít. Vždycky nám šlo o dlouhodobé obchody, ne z dodavatele vymačkat, co se dá, aby se pak už nikdy nevrátil. Toho se držím dodnes. Jednání s dodavateli je třeba vždy vést ve stylu win-win, aby i oni byli spokojení a obchod fungoval dlouhodobě,“ zdůrazňuje.

Když padne otázka, jestli ji v začátcích u řetězce Dr. Max něco třeba zaskočilo, odpovídá, že u dodavatelů prakticky nic. Jen musela porozumět tomu, jak přemýšlí lékárník. „Pochopila jsem, že se spokojí jen s důkladným vysvětlením všech záležitostí. Když je pak vezmou za své a realizují je, funguje to úžasně. Tohle si muselo zpočátku takzvaně sednout, ale je skvělé pozorovat, kam až díky spolupráci celá firma došla,“ objasňuje.

Práce musí bavit

Dnes už má kolem sebe obchodní tým osmi nejbližších spolupracovníků. Jeho základ je stálý, jak se však firma rozrůstá, rozšířil se i její obchodní tým. Při výběru nových kolegů se spoléhá jednak na intuici a jednak využívá znalosti z vystudovaného oboru. „Ještě nikdy mě to nezklamalo,“ podotýká. Vždy považovala za stěžejní, aby ji práce bavila: „Naštěstí se mi takovou povedlo vybrat a snažím se, aby bavila i kolegy z mého týmu.“ Za zásadní považuje jednat férově a dodržovat dané slovo. „Když si nebudu stát za tím, co řeknu, nebude to dlouho a dobře fungovat,“ říká. Zároveň dodává, že si často připomíná slova svého prvního šéfa: „Pamatujte si, Bambulová, každej jsme nahraditelnej.“ Snaží se to mít stále na paměti, protože bez pokory nelze podle ní dobře obchodovat a řídit lidi. „Kdybych se chtěla odlepit od země a nadnášet se, vždycky si na slova svého šéfa vzpomenu a to mě vrátí zpátky do reality,“ říká.

Tělo se nedá ošálit

Zatímco pracovitost je jí vlastní, s relaxací to zpočátku valné nebylo. „Už jsem se to ale naučila. Když člověk nedbá na odpočinek, tělo se mu rychle připomene,“ říká a dodává, že jí spíše vyhovuje vzít si během roku pár kratších dovolených, protože stále potřebuje mít se na co těšit. Velmi ráda cestuje a s úsměvem říká, že při náročnějších cestách dokonce ani nemůže mít zapnutý telefon, což je dobře, protože pak opravdu „vypne“ a odpoutá se od práce. Cestování s oblibou kombinuje, takže vyráží nejen na poznávací zájezdy, ale dokáže si dopřát i dovolenou, kdy jen tak s knihou polehává u vody. „Zhruba dva dny mi trvá, než na takové dovolené vypnu a na četbu se soustředím,“ podotýká.

Kolektivní sporty v oblibě nemá, ale sportuje ráda. K jejím nejoblíbenějším pohybovým aktivitám patří jóga. „Nedonutím se ale cvičit doma třeba ráno před odchodem do práce. Proto chodím cvičit večer a o víkendech někam, kde jsem objednaná. To se pak přinutím,“ popisuje rodačka z Vysočiny, na kterou nedá dopustit a kde stále v obci Rantířov bydlí. Tam také 15 let působila v samosprávě obce, z toho dvě volební období ve funkci místostarostky.

Markéta Grulichová

marketa.grulichova@atoz.cz

Článek v plném znění najdete v časopisu Pharma Profit 19/2017.